Bylo to již šesté putování Evropou na vysokém kole. Startovali jsme tradičně z Hradce Králové a naše cesta vedla balkánským poloostrovem do Oděsy. První část trasy směřovala k Jaderskému moři a už v úvodu jsme projížděli zajímavá místa. Klášter Melk na Dunaji či poutní baziliku Mariazel, rakouská jezera v podhůří Alp a hrad Hochosterwitz. Dále slovinské sedlo Vršič a Predjamský hrad. Jadranské pobřeží zná asi většina Čechů velice dobře, tak tady zmíním třeba vodopády na řece Krka a dvě vrcholové výzvy. V Chorvatsku výjezd na horu Sveti Jure (1764 m) a v Černé Hoře Jezerski vrch (1657 m) nad Bokou Kotorskou. Výrazných horských etap jsme si užili i dále v Albánii, Kosovu, Makedonii a Bulharsku. Už v těchto zemích jsme začali objevovat nádherné pravoslavné kláštery. Těm vévodil Rilský ve stejnojmenných bulharských horách. V samém závěru nás čekalo Černé moře, delta Dunaje a města Kišiněv a Oděsa. Na naši cestu jsme vyráželi v době covidové a bylo malým zázrakem, že se nám podařilo dojet do plánovaného cíle. Půl roku po našem dojezdu jsem si uvědomil, že to byla asi na dlouhou dobu poslední šance. Vypukla válka na Ukrajině…