V knize je formou fejetonu, eseje nebo esejistické miniatury rozebrána řada témat, mj.:
Komplexnější výklad románu Oscara Wildea Obraz Doriana Graye. Výklad Goethova Fausta s důrazem na polemiku se spenglerovským využitím faustovského motivu. Polemika s tezí Egona Friedella (Kulturní dějiny novověku) o duchovní vyvolenosti malých států. Knihy Atala a René François René de Chateaubrianda jako dva základatelské činy modernity (s důrazem na témata incestu a rasy). Rozvinutí teze G. B. Shawa o vztahu geniality a radikálnosti. Polemika mezi Havlem a Kunderou v roce 1968 jako odrazový můstek k širšímu tématu politické moci kultury, jež vrcholí provokativním definováním pankulturismu (»Jakmile vytvoříte silnou kulturu (záměrně i nezáměrně), nebo jakmile vám taková kultura ve státě prostě vyraší, i bez vašeho podílu viny, nastává automaticky revoluční situace. Buď už jste svobodní, nebo brzy budete. A jste-li svobodní na počátku tvůrčí erupce, budete záhy svobodnější.«). Da Vinciho malířské techniky jako předjímání struktury moderní literatury (Nabokov, Babel, Kafka, Hašek). Polemika s ajvazovskou linií české literatury. Role malých literatur na pozadí setkání Stefana Zweiga a Egona Hostovského. Česká malá divadla 60. let jakožto výzva k promyšlení otázky, zda je svoboda produktivnější než nesvoboda, a jakými okolnostmi je tato vyšší produktivnost podmíněna. Mechanismus literární události na příkladu detektivních románů o kapitánu Exnerovi. Role poškození v ideálu krásy (na příkladu vnímání antického sochařství v renesanci či brutalistní architektury ve sci-fi snímku Běžná selhání). Symbolika vlaku v Leoneho snímku Tenkrát na Západě. Nečekaný důkaz, že česká poezie je silnější než český lední hokej. Starořecký mýtus o Európě jako stále ještě nejpřesnější popis evropské civilizace. Mohou být Čapek, Hašek, Kundera a Hrabal smyslem české existence? K mytologizaci hokejového Nagana v české kultuře.